Hydrologické modelování

Kromě tuzemských podkladů navazuje část metodiky na několik zásadních relevantních dokumentů publikovaných v zahraničí (viz Box 1). Tyto dokumenty se zabývají vybraným aspektem problematiky a není tedy snadné je transponovat do našich podmínek, spíše je nutné tyto prameny syntetizovat a doplnit. V této části jsou popsány základní kroky při modelování dopadů změny klimatu ve vodním hospodářství.

Typický postup modelování dopadů změny klimatu na hydrologický režim povodí (viz obr.1.1) lze stručně shrnout následovně:

1. Zvolený hydrologický model je pro vybrané povodí nakalibrován pomocí pozorovaných dat.
2. Jsou vytvořeny scénáře změny klimatu pro dané povodí.
3. Pomocí nakalibrovaného hydrologického modelu a scénářových řad je provedena simulace hydrologické bilance pro scénářové období.

Tento postup není vždy možné sledovat – např. pokud nejsou k dispozici data pro kalibraci modelu. Naopak je běžné modelovat dopady změny klimatu pro více scénářů.  Konkrétní podoba scénářů, včetně způsobu jejich začlenění do hydrologickému modelu, a strategie postižení nejistot jsou do značné míry spojeny s analyzovaným problémem.

Obr.1.1 Schéma hydrologického modelování dopadů změn klimatu.

V průběhu posouzení dopadů změny klimatu je nutné učinit řadu rozhodnutí. Možné variantní přístupy jsou však do značné míry omezeny předmětem konkrétní analýzy. Proto mohla být vytvořena rozhodovací schémata sloužící ke specifikaci vhodné metody tvorby scénáře změny klimatu, metody prostorového downscalingu.

Postup při vyhodnocení dopadů změny klimatu je tak následující:

1. Definice problému a výběr vhodné metody, (viz obr.1.2)
2. Volba kontrolního a scénářového/scénářových období
   
3. Tvorba modelu systému
4. Rozhodnutí o podobě scénáře z hlediska délky řad pro jednotlivá období a z hlediska prostorového rozložení (viz obr.1.3)
5. Rozhodnutí o strategii reprezentace nejistot v posouzení dopadů změny klimatu (viz obr.1.4)

Obr. 1.4 Postižení nejistot ve scénářích změny klimatu.