VÚV TGM VRV Český hydrometeorologický ústav Technologická agentura České republiky

Vyhodnocení možných dopadů změny klimatu ve vodním hospodářství a průvodohospodářském plánování

Nejistota modelu

Klimatický model – parametry

Řada procesů nemůže být v klimatických modelech řešena fyzikálně, namísto toho se používají tzv. parametrizace, tj. průběh procesu je schematizován pomocí malého počtu parametrů. Přesné hodnoty těchto parametrů často nemohou být teoreticky ani empiricky odvozeny, což vede k nejistotě spojené s volbou jejich hodnot. Způsob parametrizace procesů probíhajících v klimatickém systému zásadně ovlivňuje (zejména prostřednictvím zpětných vazeb) odezvu systému na zvyšování koncentrace skleníkových plynů.

Klimatický model – struktura

Klimatický systém je možné popsat různými způsoby. Klimatické modely se tak odlišují svou komplexitou (které procesy jsou uvažovány, jaké model obsahuje komponenty atp.), typem použitých parametrizací a úrovní (časové a prostorové měřítko), na které dochází k jejich zapojení, způsobem propojení jednotlivých komponent (např. modelů atmosférické a oceánické cirkulace) atp.

Metody tvorby scénáře změny klimatu

Simulace klimatických modelů nemohou být přímo využity pro modelování dopadů. Důvodem jsou systematické chyby v simulacích a rozdíl v prostorovém a někdy i časovém měřítku simulace klimatického modelu a modelu dopadů. Metody sloužící k překonání těchto rozdílů se obecně často označují statistický downscaling. Volba konkrétní metody zásadně ovlivňuje podobu vstupů do modelu dopadů. Metody statistického downscalingu často zahrnují neověřitelné předpoklady, které následovně mohou vést k zásadně odlišným výsledkům.

Model dopadů

Popis modelovaného systému (např. hydrologické bilance povodí) je vždy zjednodušením skutečnosti, a je možné ho provést různými způsoby. V kontextu hydrologie je možné např. použít konceptuální nebo fyzikální, plošně distribuovaný nebo celistvý model, s různým časovým krokem a počtem uvažovaných procesů atd. Použitá schematizace – model – pak do určité míry ovlivňuje charakteristiky simulované veličiny jak v kontrolním, tak ve scénářovém období, respektive změny mezi obdobími.

Instrumentální nejistota

Pozorovaná data jsou potřeba na řadě úrovní, např. pro odvození parametrizačních schémat, kalibraci hydrologického modelu, jako počáteční podmínky simulace klimatického modelu a modelu dopadů atp. Každé měření je zatíženo nějakou chybou a nejistotou.